Nové Město, hřbitov u kostela sv. Vojtěcha

Stručný popis

Nové Město Pražské

Nové Město (německy (Prager) Neustadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy. Od založení Karlem IV. roku 1348 bylo Nové Město pražské královským městem, roku 1784 se stalo jednou ze čtyř čtvrtí sloučeného Královského hlavního města Prahy.

Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV. Město bylo obehnáno gotickými hradbami. Přes původní záměr spojit Nové i Staré Město do jednoho celku, zůstala obě města samostatně spravována a oddělena hradbami s příkopem.

Ze samostatného města na městskou čtvrť se proměnilo na konci 18. století, kdy se 12. února 1784 stalo součástí nově vzniklého Královského hlavního města Prahy. Následně byly teprve zrušeny příkopy oddělující Staré Město a na jejich místech vznikly reprezentativní třídy (bulváry), zejména Nové aleje (Národní) a Na příkopě.

 

Vojtěšská čtvrť

Vojtěšská ulice se nachází za Národním divadlem a vede mírně klikatě podél Masarykova nábřeží. Spojuje ulice Myslíkovu, Šítkovu, Na Struze a Pštrossovu. Dnešní podoba ulice i přilehlého kamenného nábřeží se výrazně liší od původního stavu, který byl po staletí formován tokem Vltavy s četnými zátokami, zálivy a strouhami.

Řeka zde nepředstavovala pouze trvalou hrozbu častých záplav, ale byla také zásadním zdrojem obživy. Na jejích březích se nacházely mlýny a lázně, především však dílny koželuhů a jirchářů, jejichž řemeslo bylo úzce spjato s vodou. Nejstarší název ulice proto zněl Malá Jirchářská a označení této jemnější koželužské živnosti se promítlo i do všech pozdějších názvů. V letech 1800–1850 nesla ulice název 3. Jirchářská (1. Jirchářská byla ulice V Jirchářích, 2. Jirchářská dnešní Pštrossova), v letech 1850–1870 se jmenovala Dolejší Jirchářská a od roku 1870 nese dnešní název Vojtěšská.

Celá oblast, v níž se koželuhové a jircháři usazovali, byla známa jako Podzderazí, podle nedaleké osady na terénní vyvýšenině, dnes připomínané názvy ulic Na Zderaze a Na Zbořenci. Čtvrť byla označována také jako V Jirchářích, Smradaře, Svatovojtěšská či V Kalábrii, podle jirchářů, kteří sem pravděpodobně přišli z Itálie ještě před založením Nového Města.

Osada Pod Zderazem sousedila na jedné straně s Opatovicemi a proti proudu Vltavy s Podskalím. Na přelomu 19. a 20. století se Vojtěšská ulice stala středem asanačního zájmu: byl upravován terén, budováno kamenné nábřeží a bourána stará zástavba. Navzdory těmto zásahům se zde téměř zázrakem dochoval kostel sv. Vojtěcha s přilehlou farou a samostatně stojící zvonicí, které dodnes připomínají původní charakter této části města.

 

Kostel svatého Vojtěcha na Novém Městě v Praze

Kostel svatého Vojtěcha na Novém Městě v Praze je římskokatolický farní kostel nacházející se ve Vojtěšské ulici, jihovýchodně od Národního divadla. Spolu se zvonicí a bývalou márnicí tvoří cenný a malebný celek původní novoměstské architektury, dnes obklopený převážně novohistorickou zástavbou z období asanace konce 19. století.

Kostel vznikl patrně již ve 13. století v souvislosti se založením předlokační osady, označované jako Pod Zderazem, Zderazské předměstí či osada V Jirchářích, kde působili zejména koželuhové a jircháři. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1318. Původní středověká stavba se dochovala v dnešní severní (boční) lodi. Po založení Nového Města pražského byl kostel rozšířen o hlavní loď; existence hřbitova je doložena k roku 1385, fara je připomínána roku 1367 a škola roku 1413.

V letech 1671–1693 prošel kostel rozsáhlou barokní přestavbou. Byla přistavěna kaple sv. Kříže a sakristie, upravena okna i fasády. Ještě v 19. století stál kostel uprostřed hřbitova, obklopen zdí se třemi vstupy, a tvořil harmonickou skupinu s farou, věží a zvonicí.

Roku 1874 započala regotizace, při níž byl upraven presbytář a v jeho prostoru byly objeveny zbytky středověkých nástěnných maleb. Současně byla zbořena hřbitovní zeď a plocha bývalého hřbitova byla proměněna v parkově upravený prostor se stromy. Regotizace lodi nakonec realizována nebyla. V letech 1874–1876 byl kostel celkově opraven a byly pořízeny nové varhany. Další stavební úpravy následovaly v letech 1930–1932. Významný podíl na podobě kostela měl profesor české techniky Jiří Pecold.

Ve zdi mezi farou a školou jsou dodnes osazeny dva náhrobní kameny z let 1599 a 1640. Existenci bývalého hřbitova dnes připomíná také kříž, dochované náhrobky ve zdi při faře a symbolické kříže ve vzoru dláždění.

Za kostelem, na opačné straně ulice, se nachází samostatně stojící zděná hranolová zvonice s barokní makovicí, založená současně s kostelem a hřbitovem. V průběhu staletí prošla výraznými stavebními změnami. Její přízemí původně sloužilo jako márnice.

Po zrušení hřbitova za vlády Josefa II. tato funkce zanikla, klenba mezi přízemím a prvním patrem byla probourána a bylo zřízeno dřevěné schodiště. K zvonici je přistavěna bývalá márnice, jedná se o drobný přízemní objekt s profilovanými šambránami a pultovou prejzovou střechou.

Kostel sv. Vojtěcha je jednou z mála památek, které přežily barokizaci, regotizaci i rozsáhlou asanaci Nového Města, a dodnes představuje významný doklad středověkého urbanistického vývoje Vojtěšské čtvrti.

 

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Vojtěcha v ul. Vojtěšská - Nové Město, Praha 1

Existence hřbitova u kostela sv. Vojtěcha je doložena k roku 1385. Ještě v 19. století stál kostel uprostřed hřbitova, obklopený zdí se třemi vstupy, a tvořil harmonický celek s farou, věží a samostatně stojící zvonicí.

V roce 1874 započala regotizace kostela, při níž byl upraven presbytář a v jeho prostoru byly objeveny zbytky středověkých nástěnných maleb. V rámci těchto úprav byla zbořena také hřbitovní zeď a plocha bývalého hřbitova byla proměněna v parkově upravený prostor se stromy, čímž zanikla jeho původní funkce i jasně vymezené hranice.

Za kostelem, na opačné straně dnešní ulice, se nachází samostatně stojící zděná hranolová zvonice s barokní makovicí, založená současně s kostelem a hřbitovem. Její přízemí původně sloužilo jako márnice. Po zrušení hřbitova v době josefínských reforem tato funkce zanikla. K zvonici je přistavěna bývalá márnice – drobný přízemní objekt s profilovanými šambránami a pultovou prejzovou střechou.

 

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Vojtěcha v ul. Vojtěšská - Nové Město, Praha 1
Adresa: Pštrossova 214/17, 110 00 Praha 1 - Nové Město

 

Tomkův plán Prahy k roku 1419 (HIÚ AV ČR)

 

 

Zdroj:
Wikipedia, Památkový katalog NPÚ, portál Středověké osídlení Prahy (Tomkův plán Prahy k roku 1419 / HIÚ AV ČR)
Huberův plán k roku 1769 (ÖNB / HIÚ AV ČR) , portál Stará Praha, portál Uličník Prahy 1