Kozlov

Lokalita	Kozlov
Obec	Bochov
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Katastrální území	Kozlov, kód: 671622
GPS souřadnice	50° 6' 29.1'' 13° 1' 18.3''
Německý název	Koslau
Výměra	2 054 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Bochov Náměstí Míru 1 364 71 Bochov Tel.: +420 353 670 121, 353 670 125 E-mail: podatelna@mesto-bochov.cz URL: https://www.mesto-bochov.cz/
Vlastník	Město Bochov Náměstí Míru 1 364 71 Bochov Tel.: +420 353 670 121, 353 670 125 E-mail: podatelna@mesto-bochov.cz URL: https://www.mesto-bochov.cz/
Stav	Neudržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Kozlov (německy Koslau) je vesnice a část města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1365, kdy patronátní právo ke zdejšímu kostelu vykonávali Němota, Přech a Ješek. Již v té době ve vsi stávala tvrz, na které roku 1395 sídlil Hanuš z Ratiboře a před ním snad roku 1393 Jan Kozlovec z Kozlova. Z dalších majitelů jsou známi Jindřich připomínaný roku 1398, Fulfiš (1400) a roku 1407 Otík z Bratřence Během husitských válek vesnice patřila bratrům Romanovi staršímu a Václavovi z Kozlova, z nichž Václav žil ještě roku 1456.

V šestnáctém století byl Kozlov manstvím pánů z Plavna, kteří je pronajímali svým vazalům. Z nich posledním byl Jan Ratibořský ze Chcebuze, od kterého panství koupil Jiří Utenhofer z Utenhofu a roku 1567 dosáhl propuštění statku z manství. Jeho synové Kozlov roku 1588 prodali svému strýcovi Jindřichovi staršímu z Utenhofu. Po Jindřichově smrti v roce 1594 statek zdědil Adam Utenhofer z Utenhofu, který se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl roku 1623 zabaven majetek. Panství vzápětí koupil Jan Hegner z Röesselfeldu.

Roku 1669 (nebo 1667) se majiteli stali Štampachové, kterým panství zůstalo až do roku 1687, kdy je koupili Pikharti z Grünthalu. K dalším majitelům patřili v letech 1744–1775 Trautenbergové, po nich v období 1775–1792 rytíř František Kager ze Štampachu, kterého vystřídali Hoyerové z Blumenou a řada dalších majitelů.

Období největšího rozmachu obec dosáhla na přelomu 19. a 20. století, kdy zde bydlelo přes 400 obyvatel v 98 domech. Poté nastalo období stagnace, ale přesto zde bydlelo stále více než 300 lidí v téměř stovce domů. Těžkou ránu obci (stejně jako celému pohraničí) zasadil rok 1945 a odsun původního německého obyvatelstva. Původního významu od té doby sídlo již nikdy nenabylo.

Poválečná léta byla ve znamení nového osídlování. Od sedmdesátých let nastává pozvolný úpadek. Místní národní výbor zanikl v roce 1973, pět let nato ukončila provoz malotřídní škola.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 350 obyvatel (z toho 178 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků a 336 Němců.

Pamětihodnosti obce

Dominantu vsi tvoří jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jedná se o původně gotickou stavbu připomínanou poprvé v roce 1365, později byla upravena v době renesance. V roce 1704 byla přistavěna barokní věž a k severní části lodi křestní kaple. Bohaté vnitřní zařízení, ke kterému patřil i obraz Ukřižování připisovaný Petru Brandlovi, bylo rozkradeno.

Kozlovský zámek stával na vyvýšenině u původní silnice z Bochova do Toužimi. Jeho předchůdcem bývala tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek. Stavba zámku přetrvala v nezměněné podobě (s výjimkou barokního zastřešení věží) až do novověku. Po roce 1918 zámek postupně chátral a byl roku 1938 částečně odstřelen a jeho zbytky odstraněny v padesátých letech dvacátého století.

Hřbitov

Hřbitov se nachází na severozápadním okraji obce na konci polní cesty začínající u kostela Nanebevzetí P. Marie. Hřbitov není po odsunu původních německých obyvatel udržovaný, na celé ploše se nachází padlé nebo povalené náhrobky, často rozbité a poničené. Kamenná ohradní zeď s bránou se rozpadá.

Zdroj: Wikipedia, Katastr nemovitostí, Stránky města