Nové Město (zan. hřbitov Židovská zahrada)

Stručný popis

Nové Město pražské

Nové Město (německy (Prager) Neustadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy. Od založení Karlem IV. roku 1348 bylo Nové Město pražské královským městem, roku 1784 se stalo jednou ze čtyř čtvrtí sloučeného Královského hlavního města Prahy.

Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV. Město bylo obehnáno gotickými hradbami. Přes původní záměr spojit Nové i Staré Město do jednoho celku, zůstala obě města samostatně spravována a oddělena hradbami s příkopem.

Ze samostatného města na městskou čtvrť se proměnilo na konci 18. století, kdy se 12. února 1784 stalo součástí nově vzniklého Královského hlavního města Prahy. Následně byly teprve zrušeny příkopy oddělující Staré Město a na jejich místech vznikly reprezentativní třídy (bulváry), zejména Nové aleje (Národní) a Na příkopě.

Židovský hřbitov - Židovská zahrada

Židovský hřbitov, tradičně nazývaný Židovská zahrada (hebrejsky Gan jehudi), patřil k nejstarším a nejvýznamnějším židovským pohřebištím v českých zemích. Nacházel se za staroměstskými hradbami na tehdy nezastavěných pozemcích a zabíral plochu přibližně 48 000 m². Sloužil jako ústřední pohřebiště pro židovské obyvatelstvo z celých Čech i Moravy.

Podle tradice byl hřbitov založen roku 1254 za vlády krále Přemysla Otakara II.. Není však vyloučeno, že jeho vznik je ještě starší a uvedený rok představuje spíše potvrzení již existujícího práva k pohřbívání. Tomu nasvědčuje privilegium vydané 29. března 1254 ve Vídni, jímž panovník udělil Židům v českých zemích řadu práv a svobod; mezi nimi je výslovně zmíněna i Židovská zahrada za hradbami Starého Města.

Hřbitov se rozkládal na území dnešního Nového Města pražského, vymezeném současnými ulicemi Spálená, Jungmannova, Lazarská a Purkyňova. Nejstarší písemné zprávy o jeho existenci pocházejí z druhé poloviny 13. století. Archeologické výzkumy potvrdily, že hroby byly orientovány ve směru západ–východ a zesnulí byli většinou ukládáni do jednoduchých dřevěných rakví. U některých pohřbů se objevila skromná hrobová výbava, například břidlicové destičky či křemencové valounky. Výzkum rovněž zpřesnil severní hranici nekropole a posunul počátky pohřbívání až na začátek 13. století.

Existence hřbitova je v písemných pramenech doložena až do roku 1478, kdy byl na základě rozhodnutí krále Vladislava II. Jagellonského zrušen. Panovník nařídil „tuto zahradu židovskou nebo krchov zkaziti a jinak proměniti“ a její pozemky připojit k Novému Městu. Ještě téhož roku, 10. prosince 1478, začala městská rada s vyměřováním stavebních parcel. Přímo středem bývalého hřbitova byla proražena nová ulice, dodnes nesoucí jméno Vladislavova. Král přitom pozemky od židovské obce odkoupil a cennější náhrobky byly při stavebních pracích přeneseny na židovský hřbitov u Staronové synagogy.

V následujících staletích byla plocha někdejší Židovské zahrady postupně zcela zastavěna.

Židovské pohřební zvyklosti se vyznačují jednoduchostí a strohostí. Zesnulí jsou oblékáni pouze do pohřebního rubáše a příslušníci diaspory mohli být do hrobu vybaveni váčkem se zeminou z Izraele. Orientace hrobů dodržuje směr východ–západ a podle tradice nemá být na pohřbu patrné sociální postavení zemřelého. Každý, včetně dětí, má právo na vlastní hrob a jeho posmrtný klid nesmí být nijak narušen. Exhumace ani přenášení ostatků nejsou z ortodoxního hlediska přípustné – hrob má zůstat nedotčen navždy.

Archeologické průzkumy

První nálezy židovských náhrobků se objevily v letech 1900–1920 při výstavbě činžovních domů ve Vladislavově ulici; dnes jsou uloženy v Lapidáriu Národního muzea. Další záchranné archeologické výzkumy proběhly v letech 1978–1980 v souvislosti s výstavbou metra a demolicí domů v severní části Vladislavovy, Charvátovy a Purkyňovy ulice.

Významný výzkum byl realizován rovněž v letech 1997–1999 při plánované výstavbě podzemních garáží. Archeologové tehdy odkryli přibližně 400 hrobů a identifikovali původní povrch hřbitova. Roku 2000 byly však práce na základě protestů židovských obcí zastaveny; hroby ponechané na místě byly zakryty betonovým sarkofágem, v souladu se židovskými náboženskými předpisy, které vyžadují nedotknutelnost hrobů „na věčné časy“.

Podzemní prostor Židovské zahrady byl následně prohlášen kulturní památkou. V září 2016 byl na rohu Vladislavovy a Purkyňovy ulice odhalen památník stylizovaný do podoby středověkých židovských macev, s popisem historie místa v češtině, angličtině a hebrejštině.

 

Židovská zahrada
Zaniklý židovský hřbitov v lokalitě ul. Vladislavova, Praha 1 - Nové Město

 

Mapa lokality Židovské zahrady k roku 1491

Odkazy na video: Vznik Nového města - Praha archeologická

 

Zdroj: Wikipedia, portál Praha archeologická, Katastr nemovitostí, Památkový katalog NPÚ