Nové Město, hřbitov u kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty

Stručný popis

Nové Město Pražské

Nové Město (německy (Prager) Neustadt) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy. Od založení Karlem IV. roku 1348 bylo Nové Město pražské královským městem, roku 1784 se stalo jednou ze čtyř čtvrtí sloučeného Královského hlavního města Prahy.

Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV. Město bylo obehnáno gotickými hradbami. Přes původní záměr spojit Nové i Staré Město do jednoho celku, zůstala obě města samostatně spravována a oddělena hradbami s příkopem.

Ze samostatného města na městskou čtvrť se proměnilo na konci 18. století, kdy se 12. února 1784 stalo součástí nově vzniklého Královského hlavního města Prahy. Následně byly teprve zrušeny příkopy oddělující Staré Město a na jejich místech vznikly reprezentativní třídy (bulváry), zejména Nové aleje (Národní) a Na příkopě.

 

Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty na Novém Městě

Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty na Novém Městě je římskokatolický farní kostel v Praze. Gotická stavba ze 14. století se nachází v městské části Praha 1 – Nové Město, v Jindřišské ulici, která je pojmenována právě podle tohoto kostela.

Kostel byl založen v první polovině 14. století při vzniku Nového Města pražského jako nový farní kostel bez staršího předchůdce. Šlo o druhý farní kostel Nového Města po kostele sv. Štěpána. Součástí areálu byl také hřbitov, zvonice, fara a farní škola. Stavba vznikla v gotickém slohu z podnětu řádu křižovníků s červenou hvězdou, kteří kostel rovněž spravovali. Vysvěcen byl v únoru 1351 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a 16. března téhož roku byl povýšen na farní. Zasvěcen je císaři a římskoněmeckému králi Jindřichovi II. (972/3–1024) a jeho manželce Kunhutě.

Za husitských válek byl kostel ovládnut husity a působil zde i umírněný husitský farář Prokop z Plzně; později jej spravovali utrakvisté. V letech 1472–1476 byla založena nová zvonice, dnešní Jindřišská věž, určená pro těžké zvony.

Po Bílé hoře měl být kostel vrácen křižovníkům, ti se však roku 1646 svého nároku zřekli ve prospěch barnabitů. Ti nabídku nepřijali a císař Ferdinand III. nakonec kostel roku 1649 převedl na obec Nové Město.

Kostel býval obklopen největším vnitroměstským hřbitovem v Praze, využívaným obzvlášť během morových epidemií. Pohřbívalo se zde až do roku 1787.

Významná přestavba proběhla roku 1879, kdy byl kostel spolu s přilehlou Jindřišskou věží regotizován, a to zejména v exteriéru, pod dohledem architekta Josefa Mockera. Během této nedokončené neogotické úpravy byly oklepány gotické i renesanční prvky fasády až na holý kámen, zničena více než polovina bočních oltářů, vznikly nové varhany a byl vybudován nový vstup do chrámové klenotnice. V gotických oknech byly instalovány nové vitráže.

 

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty v Jindřišké ul. na Novém Městě, Praha 1

Hřbitov obklopoval kostel sv. Jindřicha a Kunhuty na ploše nynějšího parku u kostela i mezi farou a zvonicí. Šlo o největší, vnitroměstský hřbitov uvnitř hradeb Prahy. Využíván byl i během morových epidemií. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787.

Hřbitov byl zrušen při regotizaci kostela v roce 1879, kdy byl přeměněn v malý parčík. Zbořena byla rovněž kostnice a Jeruzalémská kaple. Pozůstatky náhrobních desek byly umístěny na fasádu kostela, některé náhrobky se nacházejí ve vstupní části interiéru. Zbořeny byly i další hrobky přistavěné k vnějším stěnám chrámu.

 

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty
Adresa: křížení ulic Jindřišská a Jeruzalémská, Praha 1

 

Zdroj: Wikipedia, Památkový katalog NPÚ