Staré Město (zan. hřbitov u býv. kostela sv. Michaela)
| Staré Město (zan. hřbitov u býv. kostela sv. Michaela) | |
| Gemeinschaft | Praha 1 |
| Bezirk | Hlavní město Praha |
| Erdstrich | Hlavní město Praha |
| Staré Město, Kode: 727024 | |
| GPS-Koordinaten | 50° 5' 9.9'' 14° 25' 12.8'' |
| Altstadt | |
| 38207/1-34 | |
| Právnické osoby | |
| - | |
| Michal Praha, spol. s r.o. | |
| Srovnán se zemí, bez připomínky | |
| Nein |
Staré Město pražské
Staré Město pražské patří k nejstarším a historicky nejvýznamnějším částem Prahy. Jeho vývoj je úzce spjat se vznikem města i s proměnami českého státu a po staletí tvořilo politické, hospodářské i kulturní centrum země.
Staré Město (původně Pražské město, Větší město či Staré Město pražské, německy Altstadt) je historické město, městská čtvrť a katastrální území na pravém břehu Vltavy. Na východě a jihu sousedí s Novým Městem, na severu a západě jej vymezuje řeka Vltava. Jeho území zcela obklopuje židovská čtvrť Josefov a součástí Starého Města je také Střelecký ostrov.
Území dnešní Prahy bylo osídleno již v pravěku. První zmínky o kmenových sídlech pocházejí z 8. století, doklady křesťanské architektury z konce 9. století. V 10. století se Praha stala centrem přemyslovského státu a významným obchodním uzlem střední Evropy.
Staré Město nevzniklo jednorázově, ale postupně během 13. století. Klíčovým momentem bylo založení Havelského města pro zahraniční kupce v letech 1232–1234. Původně roztříštěné osídlení se po vybudování hradeb proměnilo v souvislé město s hlavním tržištěm na dnešním Staroměstském náměstí. Roku 1287 bylo k městu připojeno i Havelské město.
Za vlády Karla IV. zažilo Staré Město období největšího rozkvětu. Praha se stala hlavním městem Svaté říše římské a roku 1348 byla založena Karlova univerzita. Město se rozvíjelo stavebně i kulturně a patřilo k největším sídlům střední Evropy. Význam pražského měšťanstva dokládá i vznik Staroměstské radnice a orloje.
V 15. století se Staré Město stalo centrem husitského hnutí. Roku 1419 zde proběhla první pražská defenestrace, která zahájila období náboženských a politických konfliktů zásadně ovlivňujících české dějiny.
Po nástupu Habsburků význam Starého Města částečně oslabil. Zásadní zlom přinesla porážka stavovského povstání v roce 1620 a poprava českých pánů na Staroměstském náměstí o rok později. Přesto si město zachovalo správní a obchodní význam.
V 18. a 19. století došlo ke zrušení městských hradeb a k modernizaci zástavby. Roku 1784 se Staré Město stalo součástí Královského hlavního města Prahy. Samostatným správním obvodem bylo až do roku 1949, dnes náleží k městské části Praha 1.
Staré Město přežilo obě světové války bez zásadního poškození. Po roce 1989 se stalo symbolem historické Prahy a jednou z nejnavštěvovanějších oblastí České republiky. V roce 1992 bylo historické centrum Prahy, včetně Starého Města, zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Bývalý kostel svatého archanděla Michaela
Bývalý kostel svatého archanděla Michaela se nachází na Starém Městě pražském v blízkosti Staroměstského náměstí, mezi Michalskou a Melantrichovou ulicí. Ve středověku patřil k významným duchovním a vzdělanostním centrům a sehrál důležitou roli v období husitského hnutí. Po jeho zrušení v rámci reforem císaře Josefa II. byla budova využívána k různým světským účelům.
Původní románský jednolodní kamenný kostel s patrociniem sv. archanděla Michaela vznikl přibližně v letech 1150–1200, v době rozkvětu přilehlého tržiště – pozdějšího Staroměstského náměstí. Ve své době šlo o jeden z největších pražských kostelů. Podle jedné z hypotéz byl vystavěn v centru osady vlašských, zejména benátských kupců, usazených v okolí tržiště. Ke kostelu náležel také hřbitov, po němž nese Michalská ulice svůj středověký název Za svatým Michalem.
Ve 13. století vykonávali patronátní právo ke kostelu čeští králové, později královna Eliška Přemyslovna. Roku 1335 bylo toto právo darováno zderazskému klášteru a potvrzeno papežem Benediktem XII. V druhé polovině 14. století proběhla rozsáhlá gotická přestavba, při níž byl starší kostel nahrazen trojlodní síňovou stavbou. Roku 1380 zde působilo jedenáct kněží, kteří zároveň vyučovali ve farní škole, jedné z nejstarších v Praze.
Význam kostela vzrostl zejména za působení faráře Bernarda ze Zderazu, jenž zde od roku 1390 pořádal otevřené disputace univerzitních mistrů. Účastnil se jich i Jan Hus, který v kostele po svém kněžském svěcení roku 1400 rovněž kázal. Kostel sv. Michaela tak patřil spolu s Betlémskou kaplí k hlavním reformním svatyním, o čemž svědčí i skutečnost, že zde roku 1411 nebyla vyhlášena klatba nad Janem Husem.
Během husitských bouří byl kostel roku 1419 vypleněn stoupenci Jana Želivského. Znovu vysvěcen byl roku 1436 světícím biskupem Filibertem z Coutances. Po velkém požáru Starého Města roku 1540 prošel kostel renesančními úpravami, z nichž se však dochovalo jen málo. V této době byl pravděpodobně zrušen i přilehlý hřbitov. Kostel zůstal utrakvistický až do rekatolizace po roce 1620.
Po třicetileté válce sloužil kostel jako katolický městský chrám. Roku 1626 jej císař Ferdinand II. daroval řádu servitů, kteří zde postupně vybudovali klášter vzniklý přestavbou několika sousedních domů. Výstavba probíhala zejména v letech 1640–1664 a klášter se stal významným duchovním, vzdělanostním i hudebním centrem.
V rámci josefinských reforem byl kostel i klášter roku 1786 zrušen. Objekty přešly do majetku Náboženského fondu a byly následně prodány; kostel byl využíván jako manufaktura a skladiště. Po roce 1948 byl objekt zestátněn a na počátku 21. století prodán státem jako nepotřebný majetek.
Zaniklý hřbitov u bývalého kostela sv. archanděla Michaela v ul. Michalská na Starém Městě, Praha 1
Hřbitov u kostela sv. Michala vznikl současně s kostelem přibližně v letech 1150–1200, v době rozkvětu přilehlého Rynku, pozdějšího Staroměstského náměstí. Kolem hřbitova vedla cesta z Uhelného trhu na Ryneček (Malé náměstí).
Po husitských bouřích byl kostel sv. Michala nově vysvěcen 29. září 1436 světícím biskupem Filibertem z Coutances a 21. října téhož roku byl posvěcen i místní hřbitov.
Roku 1540 zasáhl Staré Město rozsáhlý požár. Po jeho následcích prošel kostel v polovině 16. století renesanční úpravou. V této době byl pravděpodobně zrušen i hřbitov a kamenné náhrobky byly použity při opravě a výstavbě okolních vyhořelých domů, jak dokládá nález v domě č. 21 v Michalské ulici.
Mapa lokality v roce 1491 (Tomek)

Zaniklý hřbitov u bývalého kostela sv. archanděla Michaela v ul. Michalská na Starém Městě, Praha 1
Adresa: Michalská 662/29, Praha 1 - Staré Město
Zdroje: Wikipedia, Historický ústav AV ČR, Archiv - Zeměměřičský ústav, Památkový katalog NPÚ
