Malá Strana, hřbitov u kostela sv. Vavřince

Stručný popis

Malá Strana

Malá Strana (původně Nové Město do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské, německy Kleinseite) byla do roku 1784 samostatným městem. Malá Strana vznikla jako podhradí Pražského hradu, kde časem převládla šlechtická sídla, církevní a diplomatické instituce. 

Roku 1257 Přemysl Otakar II. na území Malé Strany velkoryse založil tzv. Nové Město (Nova Civitas), město s magdeburským právem a povolal německé osadníky. Z této doby pochází základní síť ulic včetně dnešní Nerudovy s rozměrným obdélným náměstím s kostelem sv. Mikuláše uprostřed.

Za husitských válek bylo město zcela zničeno a zbylí obyvatelé byli přestěhováni na pravý břeh. Teprve koncem 15. století se začalo obnovovat.

Roku 1784 byla pražská města císařským nařízením spojena do Královského hlavního města Prahy a Malá Strana se stala do roku 1949 obvodem Praha III.

 

Zaniklá osada Nebovidy

Nebovidy je název zaniklé vsi na území dnešní Malé Strany v Praze. Nebovidy se nacházely jižně od opevnění maltézského kláštera kolem původně románského kostela sv. Vavřince při hlavní cestě vedoucí dnešní Karmelitskou ulicí. U kostela sv. Jana Křtitele Na prádle na tuto silnici navazovala cesta k vltavskému brodu. Spolu s vesnicemi Újezd, Obora, Trávník a Rybáře patřily Nebovidy k nejstarším obcím na levém břehu Vltavy.

Rozšířením Malé Strany Karlem IV. dostaly se v letech 1360–62 Nebovidy (s částí sousedního Újezda) do jejích hradeb.  Berní rula uvádí v Nebovidech vlastněných svatojiřským klášterem k roku 1653 17 domů – „postranní právo nebovidské“ bylo v roce 1780 připojeno k Malé Straně.

Kostel sv. Vavřince, který stál za domem čp. 390 v dnešní ulici Újezd, je zmiňován poprvé v roce 1298 jako místo, ve kterém se nalézá dvorec chotěšovských premonstrátů (ženského řádu) s klášterem magdalenitek při kostele sv. Maří Magdalény (dnes sídlo Českého muzea hudby).

 

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Vavřince v ul. Hellichova na Malé Straně

Hřbitov je z doby před založením románského kostela sv. Vavřince postaveného v bývalé osadě Nebovidy snad koncem 12. stol., zmińován je poprvé v roce 1298. Kostel byl goticky přestavěn a rozšířen ve 2. polovině 14. století, poté byl barokizován. Po zrušení kostela v rámci josefinských reforem v roce 1784 byl v letech 1804-1816 klasicistně přestavěn na obytný dům.

Plocha bývalého hřbitova je ohraničena původní, při rekonstrukci obnovenou, obvodovou zdí se slepými nikami zakončenými segmentem. 

Nejstarší hřbitovní vrstva je z 11.století ještě před založením stávajícího románského kostela sv. Vavřince, další vrstvy do roku 1784, kdy byl kostel zrušen.Na severní straně pozemku je dochována obvodová zeď. Po zrušení kostela v roce 1784 se hřbitov přestal používat.

 

V kryptě kostela byl v roce 1701 pochován stavitel Abraham Leuthner, u kterého se stavebnímu řemeslu vyučilo všech pět bratrů Dientzenhoferů, vč. Kryštofa Dientzenhofera, viz web VIA Dientzenhofer.

 

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Vavřince
Adresa: Hellichova 396/16, Praha 1 - Malá Strana

Zdroj: Wikipedia, Atlas české architektury, Památkový katalog NPÚ