Malá Strana, hřbitov u kostela sv. Jana Křtitele v Oboře

Stručný popis

Ves Obora na území dnešní Malé Strany v Praze

Obora byla ves na území dnešní Prahy, v oblasti Malé Strany. Založeny ji české královny na území dnešních ulic Šporkova, Jánská a Jánský vršek. Poprvé je zmiňována roku 1278, avšak zdejší románský kostel sv. Jana Křtitele je připomínán již roku 1141. V Oboře stával také druhý kostelík zasvěcený sv. Matějovi, který byl roku 1548 přestavěn.

Jedna část Obory, tzv. svatojánská, patřila svatovítské kapitule, které české královny postoupily svá vrchnostenská práva. Po založení Malé Strany (tehdy nazývané Nové Město Pražské) v roce 1257 zůstala Obora mimo nové hradby a byla obdařena řadou výsad. Před rokem 1354 však obec vyhořela i se svými listinnými privilegii, a proto královna Anna v roce 1354 tato privilegia obnovila. Tato menší část Obory měla tehdy vlastní radnici (stála u kostela sv. Jana), rychtáře, dva kostely a sedm domů. Od konce 14. století vykonával vrchnostenskou pravomoc farář u sv. Jana, jmenovaný svatovítskou kapitulou, který zároveň dosazoval a odvolával rychtáře i konšely.

Druhá, větší část Obory náležela strahovskému klášteru pravděpodobně již od roku 1140. Ve 14. století zde stálo 26 domů a nacházel se tu také pivovar se zahradou a vinicí.

Obě části Obory byly pravděpodobně vypáleny roku 1419 při dobývání Pražského hradu husity, stejně jako celá Malá Strana.

Svatojánská část se později osamostatnila a opět se dostala pod ochranu českých královen. Královna Anna, manželka Ferdinanda I., dala roku 1546 znovu vystavět kostel sv. Jana. „Strahovská“ část Obory byla navrácena strahovskému klášteru a v roce 1628 ji císař Ferdinand II. osvobodil od povinnosti ubytovávat vojsko. V roce 1648 byla celá Obora připojena k Malé Straně a kostel sv. Jana se stal filiálním kostelem sv. Mikuláše.

Kostel sv. Jana byl zrušen roku 1784 a následně zbořen; jeho dochované zbytky jsou integrovány do domu čp. 322. Kaple sv. Matěje byla zrušena roku 1793, pozůstatky jsou patrné v domě čp. 323. Ke zdejším kostelům náležel hřbitov, kde byli pohřbeni například rytec Jiljí Sadeler, sochař Jan Antonín Quitainer či architekti Anselmo Lurago a Jan Blažej Santini-Aichel.

 

Zaniklý hřbitov u zaniklého kostela sv. Jana Křtitele v Oboře v ul. Šporkova na Malé Straně, Praha 1

Kostel svatého Jana Křtitele v Oboře, někdejší osadě za hranicí Malé Strany v Praze, stával na místě dnešního domu čp. 322/III ve Šporkově ulici. Původně zde existovalo pohřebiště, na jehož místě byla ve 12. století založena svatyně. Nejstarší rotunda měla zdi z opukových kvádrů.

Na počátku 16. století byla k této rotundě přistavěna obdélná loď směrem k západu. Současně vznikla nová sakristie, nahrazující starší gotickou. Podlaha v rotundě byla zvýšena o 70 cm a vydlážděna keramickými dlaždicemi; rotunda sloužila jako kněžiště až do zrušení kostela.

Kostel sv. Jana Křtitele je poprvé doložen v letech 1278–1282, kdy zde byl za hladomoru zřízen jeden ze čtyř hromadných hrobů. Jako farní je připomínán roku 1363, kdy je zmiňován první známý farář Jan, kterého po jeho smrti téhož roku nahradil Mauricius z Libně.

Kolem přelomu 14. a 15. století kostel zpustl a značně zchudl. Roku 1546 jej získali utrakvisté, kteří jej rozšířili; podnět ke stavebním úpravám dala královna Anna. Roku 1626 požádali obyvatelé Obory o pomoc s obnovou kostela a po dvou letech město obnovu skutečně zahájilo. Podací právo ke kostelu vykonával probošt pražské kapituly jménem českých královen, zatímco ostatní část Obory náležela strahovskému klášteru.

Fara zanikla během třicetileté války. Kostel přestal být farním a po připojení Obory k Malé Straně roku 1656 se stal filiálním kostelem sv. Václava. U kostela se nacházel hřbitov, kde byli pohřbíváni zejména italští umělci, ale také významné osobnosti jako Jan Blažej Santini-Aichel a rytec Aegidius (Jiljí) Sadeler.

Za josefínských reforem byl kostel roku 1784 zrušen a o dva roky později uzavřen. V roce 1791 rozhodla komise o jeho prodeji, zrušení hřbitova a pietním přenesení ostatků na jiné místo.

Kostel koupil Josef Peznach, který dle dražebních podmínek odevzdal mobiliář a obrazy, roku 1794 dokoupil další pozemky a budovu přestavěl na obytný dům, přičemž ponechal její hlavní vnější konstrukce. V roce 1820 dům získal pražský stavitel K. Pollak a rozšířil jej na západní straně. Roku 1924 zde vznikly garáže a roku 1931 atelier ve dvoře; menší úpravy z let 1932 a 1935 již vzhled místa výrazně nezměnily.

Kamenný bosovaný portál v ohradní zdi pochází ze 17. století. Dvůr představuje pozůstatek části bývalého hřbitova.

Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní) 

Východně od kostela stála kaple svatého Matěje s věží a radnice osady Obora, na místě dnešního domu čp. 323/III na rohu ulic Jánský vršek a Šporkova. Kaple, postavená roku 1546 z iniciativy královny Anny, stála u východní zdi hřbitova. Byli v ní pohřbeni například lékař císaře Rudolfa II. Mořic Stromen z Ebernavy (zemř. 1588), malíř a stavitel Josef Heinz z Basileje (1609) a registrátor komory Šimon Luk z Bohuslavic (1606).

Kaple byla, stejně jako kostel sv. Jana Křtitele a přilehlý hřbitov, roku 1784 zrušena, následně prodána a později zbořena.