Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Březno

zpět | tisk | pdf
Březno
ObecBřezno
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Březno u Chomutova, kód: 614491
GPS souřadnice50° 24' 16.2''
13° 25' 40.1''
Priesen
2 945 m²
Obec
Obecní úřad Březno
Radniční 97, 431 45 Březno
Tel.: +420 474 692 314
E-mail: starosta@obecbrezno.cz
URL: https://www.obecbrezno.cz
Obec Březno
Radniční 97, 431 45 Březno
Tel.: +420 474 692 314
E-mail: starosta@obecbrezno.cz
URL: https://www.obecbrezno.cz
Udržovaný v původní podobě
Ne
Březno

Obec Březno (německy Priesen) se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 989 obyvatel.



První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281 a objevuje se v přídomku Lidéře a Bedřicha z Března, kteří svědčili na listině Chotěbora z Račic, když obdaroval řád německých rytířů z chomutovské komendy.



V roce 1443 se majitelem vesnice stal Mikuláš II. z Lobkovic. Někdy v té době pravděpodobně začala chátrat březenská tvrz, protože vlastníci na ní po roce 1440 nežili, a časem zcela zanikla. Rok 1469 byl pro obec významným, protože král Jiří z Poděbrad dne 20. ledna na žádost Jana z Lobkovic a na Hasištejně povýšil vesnici na městečko.



Od arcivévody Ferdinanda koupil roku 1571 chomutovské panství i s Březnem Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Ve městě se v té době šířil protestantismus, což hasištejnským Lobkovicům nijak nevadilo. Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkovic však chomutovské panství vyměnil s Jiřím Popelem z Lobkovic, který jako katolík na svých panstvích netoleroval, a protestanty z města vyhnal. Po mocenském pádu Jiřího Popela v roce 1594 mu byl zkonfiskován veškerý majetek a město spravovala královská komora.



Rozsáhlé lobkovické panství muselo být rozděleno na díly, aby je bylo možné prodat. Část, do které patřilo Březno, koupil roku 1605 Linhart Štampach ze Štampachu. Roku 1671 se majitelem Března stal hrabě Maxmilián z Martinic z ahníkovského panství, který pro časté spory měšťanů s Židy židovskou komunitu z města vypověděl.



V devatenáctém století se v okolí začalo těžit hnědé uhlí. Prvním hnědouhelným dolem u Března byl Jan Křtitel založený již před rokem 1840.



Jedinou vojenskou událostí, která se během druhé světové války dotkla přímo Března, bylo letecké ostřelování vlaků v železniční stanici dne 17. dubna 1945.



V dubnu 1945 se ve stanici na dobu jednoho a dvou týdnů zastavily dva vlaky s transportem vězňů z koncentračních táborů. Oba vlaky měly 55 vagónů, z nichž v každém bylo uzavřeno čtyřicet až padesát vězňů. Podle obecní kroniky jich během pobytu ve stanici 306 zemřelo. Mrtví byli pohřbíváni do společných hrobů, které byly 19. září 1945 exhumovány a anonymní ostatky pohřbeny do samostatných hrobů.


Březno osvobodila Rudá armáda 9. května 1945.


Odsun Němců začal v září roku 1945 a probíhal až do roku 1947. Zůstat smělo pouze deset rodin horníků, které se ale musely vystěhovat ze svých domů.



Hřbitov obětí transportu smrti


Hřbitov se nachází za obecním hřbitov. Je pietně upraven s centrálním pomníkem z roku 2013 uprostřed.


Hřbitov obětí 2. světové války je třetí největší svého druhu v ČR. Ve třech dlouhých řadách jsou pochovány více než 3 stovky mrtvých.


Historie


V dubnu roku 1945 přijel do Března vlakový transport s vězni z koncentračních táborů. Transport tvořilo 55 pootevřených vagónů, v každém z vagónů se tísnilo 40-50 hladovějících a na kost vyhublých vězňů. 14 dní po příjezdu prvního transportu se objevil ve Březně druhý, který vezl stejně děsivý „náklad“.


Podle dochovaných výpovědí březeňských antifašistů se za doby přítomnosti vlakových transportů v obci odehrávaly v okolí nádraží otřesné scény – noční výstřely a mrtví podél kolejí.


Skoro každý večer odváželi místní rolnící svými povozy mrtvé za hřbitov (pozn. hřbitov obětí 2. sv se nachází za místním hřbitovem), kde je francouzští zajatci a Poláci, pracující u místních německých sedláků, museli svlékat, kopat pro ně hroby, pálit jejich oblečení a jejich těla házet do společných hrobů.


Exhumace společných hrobů proběhla 19. září 1945, tedy několik málo měsíců po osvobození Československa. Mrtví byli uloženi do samostatných rakví a znovu pohřbeni ve třech dlouhých řadách. Na památku zemřelých byl uprostřed hřbitova vztyčen vysoký kovový kříž. Totožnost mrtvých se nikdy nepodařilo zjistit. Dle záznamů v kronice zahynulo v prostoru nádraží 306 vězňů.


Od roku 1945 se o toto pietní místo staraly ženy z Března, vysazovaly zde růže, 2x ročně se zde konala shromáždění občanů k uctění památky umučených vězňů. V současné době se starají o údržbu této památky zaměstnanci obce.


Kamenný podstavec byl opraven a byl zde vybudován přístupový chodník – kovový kříž se zachoval.


Dne 4.5.2013 byl slavnostně odhalen památník obětem 2. světové války po rekonstrukci.


Zdroj: webové stránky obce



Počet obyvatel v roce 1930 – 1.524
Počet obyvatel v roce 2011 - 989



Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, webové stránky obce/města, Katastrální úřad


Partneři portálu Historické hřbitovy