Vrbno pod Pradědem

Lokalita	Vrbno pod Pradědem
Obec	Vrbno pod Pradědem
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský kraj
Katastrální území	Vrbno pod Pradědem, kód: 786080
GPS souřadnice	50° 7' 0.2'' 17° 22' 33.1''
Německý název	Würbenthal
Výměra	10 861 m²
Vlastnictví	Město
Vlastník	Město Vrbno pod Pradědem, Nádražní 389, 79326 Vrbno pod Pradědem
Stav	Neudržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Vrbno pod Pradědem (německy Würbenthal) je podhorské město v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál. Žije zde přes 5 tisíc obyvatel.
V oblasti Vrbenska se již o odedávna těžilo zlato. První historická zmínka o těžbě pochází z roku 1097. Původní osada, z níž se později konstituovalo město Vrbno, byla zřejmě založena již ve 13. století na obchodní stezce z Bruntálu do Zlatých Hor a dále do Slezska.
V roce 1608 zde pak Hynek Bruntálský z Vrbna (ves v dnešním Polsku) založil hornickou osadu, kterou roku 1611 povýšil na svobodné horní město a pojmenoval je po svém rodu. Stalo se tak dne 24. června 1611. Slibný rozvoj města a okolí trval jen do třicetileté války. Páni z Vrbna byli horlivými protestanty a zúčastnili se povstání proti Ferdinandovi II. Stavovský odboj zde byl připravován, ale nakonec slezští stavové uzavřeli roce 1621 tzv. akord saský, jímž se poddali císaři. Ten se však vztahoval jen na ty šlechtice, kteří neemigrovali. Jan Mladší Bruntálský z Vrbna (syn Hynka) emigroval a tak byl majetek pánů z Vrbna konfiskován a Vrbno bylo prodáno s celým bruntálským panstvím Řádu německých rytířů, kteří je vlastnili až do roku 1938, kdy bylo panství konfiskováno nacisty.
V roce 1628 se ve Vrbně připomíná hamr, v němž se kovaly kosy. Roku 1633 vypukl ve městě mor, při němž zemřelo mnoho lidí a musel být založen nový hřbitov. Roku pak 1635 byl vystavěn nový kostel.
V roce 1837 byl zbourán starý farní kostel. Položen byl základní kámen nového farního kostela. Ceremoniálu byl přítomen arcivévoda Maxmilián Josef Rakouský-Este, velmistr Řádu německých rytířů. Kostel se podařilo dokončit a vysvětit až v roce 1844, když se uvažovalo i o stržení nedokončené stavby.
Za druhé světové války v bývalé Jutovce vznikl zajatecký tábor. V roce 1943 pak ve Vrbně vznikla nemocnice. Zmizeli někteří obyvatelé židovského původu, odpůrci režimu byli pronásledováni. Mezi jinými spáchal sebevraždu i účastník odboje Kuno Grohmann (1897-1940), spolumajitel textilky GROKO. Dne 8. května 1945 bylo Vrbno prakticky bez boje obsazeno Rudou armádou. Ve válce padlo na 266 vrbenských mužů.

Po válce se mohli vrátit vysídlení obyvatelé z roku 1938 a naopak většina německého obyvatelstva byla vyhnána. Po nich přicházeli nový osadníci, zejména ze Slovenska.

Zdroj: Wikipedia