Jesenice u Rakovníka

Lokalita	Jesenice u Rakovníka
Obec	Jesenice
Okres	Rakovník
Kraj	Středočeský kraj
Katastrální území	Jesenice u Rakovníka, kód: 658693
GPS souřadnice	50° 6' 26.7'' 13° 28' 59.6''
Německý název	Jechnitz
Výměra	4 492 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Jesenice Mírové náměstí 368 270 33 Jesenice Tel.: +420 313 599 214 E-mail: info@jesenice-ra.cz URL: https://www.jesenice-ra.cz/
Vlastník	Město Jesenice Městský úřad Jesenice Mírové náměstí 368 270 33 Jesenice Tel.: +420 313 599 214 E-mail: info@jesenice-ra.cz URL: https://www.jesenice-ra.cz/
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Jesenice (něm. Jechnitz) je město v okrese Rakovník, ležící 19 km západně od Rakovníka, v západním  cípu Středočeského kraje. Město leží v Rakovnické pahorkatině v údolí Rakovnického potoka. Žije zde přibližně 1 700 obyvatel.

Jesenice vznikla patrně během vnitřní české kolonizace ve 12. století. Jesenická oblast byla však zřejmě osídlena již v mladší době kamenné (neolitu), o čemž svědčí nálezy zbytků nádob starých téměř 7 tisíc let.

První písemná zmínka o obci se váže k roku 1321, kdy je zmiňován vladyka Bořita z Jesenice (Borzuta de Gessennicz) sídlící na zdejší tvrzi. Na přelomu 14. a 15. století patřila Jesenice do petrohradského panství, jehož majitelem byl Petr z Janovic. Jan z Janovic dal Jesenici dvě významná privilegia sepsaná 31. prosince 1409 v latinském a českém opise. Jedním z privilegií byla udělena městská práva (zřízení soudu, právo vařit pivo, místní kat atd.). Také erb pánů z Janovic: polcená stříbrno-červená orlice se dostala do znaku dnešního města.

Za Volfa a Jetřicha z Gutštejna se na Jesenicku začalo rozvíjet rybníkářství. Na zdejším Rakovnickém potoce byla vybudována soustava rybníků, jejichž stavitelem byl Jakub Krčín, proslulý stavbou rybníků v jižních Čechách.

Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 542 obyvatel: 133 Čechoslováků, 1 375 Němců, čtyři Židy, jednoho příslušníka jiné národnosti a 29 cizinců.

Pro svoji klidnou, harmonicky vyváženou krajinu a přírodní zajímavosti bylo Jesenicko vyhlášeno v roce 1994 přírodním parkem. Přímo u Jesenice leží Velký rybník s rozlohou 45 ha.

Dominantou města je farní kostel sv. Petra a Pavla, původně vybudovaný v románském slohu ve 13. století, který byl ve 20. letech 18. století zbarokizován.

Dne 11. března 2008 byl obci obnoven status města.

Hřbitov

Původní jesenický hřbitov se nacházel u kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1822 byla plocha hřbitova rozšířena o více než poloviny na celkových zhruba 1.500 čtverečních metrů.

V roce 1842 vydal krajský fysikus (úřední krajský lékař a hygienik) rozhodnutí o uzavření nového oddělení hřbitova, neboť vzniklo bez náležitého zdravotního posouzení, a tudíž nesplnilo zákonné předpisy. Vzhledem k tehdejším lékařsko-hygienickým názorům na zhoubný vliv hřbitovů a jimi vylučovaných „substancí“ na lidské zdraví mohl podle krajského fysika představovat neschválený hřbitov zdroj nebezpečných „nočních výparů“ pro obyvatele blízké Krtské ulice. Po výrazném zvýšení jižní hřbitovní zdi o téměř jeden metr však krajský fysikus od svého požadavku na uzavření nové části hřbitova upustil. Překážku, kterou zvýšená ohradní zeď představovala pro šíření vzdušných hřbitovních „škodlivin“, považoval za dostatečnou.

Původní hřbitov v Jesenici sloužil k pohřbívání zemřelých jak z Jesenice, tak i z okolních obcí, které spadaly do obvodu jesenické fary.

Nedostatek volných hrobových míst vedl ve druhé polovině dvacátých let 20. století k hledání vhodné plochy pro další zvětšení hřbitova. Proti umístění nového hřbitovního oddělení na přilehlou část sousední farní zahrady se však ostře ohradil zdejší farní úřad a rozšíření hřbitova do zahrady za jižní hřbitovní zdí zhatila pro změnu vysoká hladina spodní vody.

Snaha o zvětšení stávajícího hřbitova kterýmkoliv směrem ztroskotala, proto se hledalo zcela jiné řešení. Místo pro nový městský hřbitov se nakonec našlo téměř 1,5 kilometru od toho stávajícího, u kapličky Čtrnácti svatých pomocníků severovýchodně od města, v sousedství frekventované Žatecké silnice.

Na hřbitově u kostela se pohřbívalo do roku 1928.

Jako první byl na nový městský hřbitov pohřben obvodní lékař Friedrich Harnisch a to 18. října 1928.

Zemřelí příslušníci početné židovské obce, která se ve městě utvořila po roce 1870, byli zpočátku pohřbíváni na židovských hřbitovech ve Zderazi a Kožlanech, po vybudování nového bezkonfesního hřbitova pak i přímo v Jesenici (od roku 1928).

Oba hřbitovy v Jesenici sdílely po roce 1945 smutný osud většiny hřbitovů, které se nacházejí v oblastech poznamenaných poválečným odsunem německého obyvatelstva.

Hřbitov za kostelem sv. Petra a Pavla byl v 60. letech minulého století zcela srovnán se zemí a na uvolněné ploše bylo vybudováno letní kino. Několik náhrobků ze starého hřbitova zachránil při jeho likvidaci tehdejší jesenický farář Alois Raška (1910-1983). Dochované náhrobky jsou umístěny v areálu kostela.

Většina starých náhrobků na novém hřbitově byla odstraněna v osmdesátých letech 20. století a vyvezena na skládku nebo použita jako druhotná kamenická surovina.

Stav

Hřbitov je udržovaný, s opravenou ohradní zdí, vstupní bránou a vydlážděným prostorem u brány. Na hřbitově je dochováno několik málo původnách náhrobků, spíše se jedná o nové urnové hroby. Na hřbitově je umístěna rozptylová loučka.

Osobnosti  

Alois Raška (1910-1983)

Rodák z moravských Troubek a doktor teologie s profesorským titulem z pařížské a pražské univerzity patřil k prvním náboženským vězňům po komunistickém převratu v Československu v roce 1948. Za rozšiřování letáku, ve kterém českoslovenští biskupové varovali před snahou komunistické strany ovládnout katolickou církev v zemi, strávil dva roky ve vězení (1949-1951). Po propuštění z vězení nastoupil jako farář v Jesenici, kde působil až do své smrti v roce 183. Pohřben je v Rakovníku.

Franz Fassl (1853-1941)

Nový hřbitov je mj. místem posledního odpočinku starosty města Franze Fassla (1853-1941, ve funkci 1888-1918). Zasloužil se o vybudování více než sto kilometrů dlouhé železniční z Rakovníka přes Jesenici do Bečova a Bochova, nové výstavné školní budovy, založení mateřské školy nebo zvelebení náměstí. Náhrobek Franze Fassla se bohužel nedochoval.

Antonie Hřibovská (1909-2002).

Pohřbena je zde rovněž básnířka Antonie Hřibovská (1909-2002). Rodačka z volyňského Dubna zakusila během vpádu armády nacistického Německa do Sovětského svazu útrapy násilné deportace, hrozbu transportu do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi i dramatický útěk z rozdělovacího tábora v polské Přemyšli, odkud se nejprve podařilo uprchnout jejímu manželovi a poté i jí a jejich sedmileté dceři. Po skončení války využili Hřibovští možnost odejít v rámci reemigrace volyňských Čechů ze Sovětského svazu do vlasti svých předků. V Jesenici žili od orku 1967. Hrob volyňské básnířky se nachází zhruba uprostřed levé, severní strany hřbitova.

Zdroj:

Informační panely u hřbitova, Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog,