Staré Město (zan. hřbitov u zan. kostela sv. Štěpána Menšího)

Stručný popis

Staré Město pražské

Staré Město (původně Pražské město, Větší město či Staré Město pražské; latinsky Pragensis, německy Altstadt) je historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy.

Území dnešní Prahy bylo osídleno již v pravěku. První doklady křesťanské architektury na pražském území pocházejí z poslední čtvrtiny 9. století. V 10. století se Praha stala centrem přemyslovského státu a o století později jsou doloženy zmínky o bohaté obchodní činnosti.

Staré Město pražské nebylo založeno jednorázovým aktem, ale vznikalo postupně během 13. století. Rozhodujícím momentem bylo založení tzv. Havelského města (Nového Města u sv. Havla) pro bavorské kupce královským lokátorem Eberhardem přibližně v letech 1232–1234. Roku 1287 byl vývoj Starého Města dokončen připojením dosud právně a správně samostatného Havelského města. Oddělené zůstalo pouze židovské ghetto a některé církevní majetky s postranním právem.

Ve 13. a 14. století tvořila zámožnou elitu města pravděpodobně převážně německy mluvící vrstva, zatímco moc soustřeďoval v rukou starý patriciát. V první polovině 14. století se řemeslníci začali sdružovat do cechů a ve druhé polovině 14. století získali výraznější podíl na městské správě. Právě v tomto období došlo k výraznému počeštění města. O vzestupu moci a sebevědomí pražského měšťanstva svědčí i zřízení radnice, jejíž výstavbu povolil roku 1338 český král Jan Lucemburský.

Založením Nového Města pražského Karlem IV. v roce 1348 se postavení Starého Města proměnilo. Město opustili především méně majetní měšťané, často českého původu.

Do roku 1784 bylo Staré Město samostatným městem. Dne 12. února 1784 se stalo součástí Královského hlavního města Prahy. Až do roku 1949 bylo Staré Město samosprávným obvodem (jako Praha I), poté se stalo součástí nově vytvořeného správního obvodu Praha 1.

 

Kostel svatého Štěpána Menšího v Praze na Starém Městě

Kostel svatého Štěpána Menšího v Praze na Starém Městě se nacházel u západní hradby a příkopů Starého Města pražského. Dnes na jeho místě stojí dům čp. 315 v ulici Karoliny Světlé.

Kostel byl zasvěcen svatému Štěpánovi a nazýván kostel sv. Štěpána Menšího, aby se odlišil od mnohem většího kostela sv. Štěpána na Novém Městě. Býval též označován jako sv. Štěpán ve zdi. Protože poblíž chrámu stála od roku 1438 Rečkova kolej, pro jejíž potřeby se zde sloužily bohoslužby, nazýval se rovněž kaplí Řečkovy koleje či kaplí chudých studentů.

Kostel byl vybudován ve 13. století. Měl čtvercový půdorys, vedle něj stála zvonice a kolem něj se rozkládal hřbitov. Od roku 1524 zde působili pauláni, kteří se později přestěhovali do nedalekého kostela sv. Salvátora. Chrám roku 1590 vyhořel a následujícího roku byl obnoven. V roce 1593 byl na jeho strop vymalován erb donátora rekonstrukce Jakuba Granovského z Granova. Duchovní správu kostela vykonávali a místní matriky vedli kněží z kostela sv. Jiljí na Starém Městě.

V roce 1789 byl kostel v rámci josefinských reforem uzavřen, prodán a po roce 1790 zbořen.

 

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Štěpána Menšího

Hřbitov, který kostel obklopoval, zanikl spolu s jeho likvidací po roce 1790.

Zaniklý hřbitov
Adresa: Karolíny Světlé čp. 315, Staré Město, Praha 1

 

Zdroj: Wikipedia, portál Praha bezvěžatá - 147 zaniklých kostelů, Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (ÖNB/HIÚ AV ČR)