Staré Město (zan. hřbitov u kostel sv. Šimona a Judy)

Stručný popis

Staré Město pražské

Staré Město pražské patří k nejstarším a historicky nejvýznamnějším částem Prahy. Jeho vývoj je úzce spjat se vznikem města i s proměnami českého státu a po staletí tvořilo politické, hospodářské i kulturní centrum země.

Staré Město (původně Pražské město, Větší město či Staré Město pražské, německy Altstadt) je historické město, městská čtvrť a katastrální území na pravém břehu Vltavy. Na východě a jihu sousedí s Novým Městem, na severu a západě jej vymezuje řeka Vltava. Jeho území zcela obklopuje židovská čtvrť Josefov a součástí Starého Města je také Střelecký ostrov.

Území dnešní Prahy bylo osídleno již v pravěku. První zmínky o kmenových sídlech pocházejí z 8. století, doklady křesťanské architektury z konce 9. století. V 10. století se Praha stala centrem přemyslovského státu a významným obchodním uzlem střední Evropy.

Staré Město nevzniklo jednorázově, ale postupně během 13. století. Klíčovým momentem bylo založení Havelského města pro zahraniční kupce v letech 1232–1234. Původně roztříštěné osídlení se po vybudování hradeb proměnilo v souvislé město s hlavním tržištěm na dnešním Staroměstském náměstí. Roku 1287 bylo k městu připojeno i Havelské město.

Za vlády Karla IV. zažilo Staré Město období největšího rozkvětu. Praha se stala hlavním městem Svaté říše římské a roku 1348 byla založena Karlova univerzita. Město se rozvíjelo stavebně i kulturně a patřilo k největším sídlům střední Evropy. Význam pražského měšťanstva dokládá i vznik Staroměstské radnice a orloje.

V 15. století se Staré Město stalo centrem husitského hnutí. Roku 1419 zde proběhla první pražská defenestrace, která zahájila období náboženských a politických konfliktů zásadně ovlivňujících české dějiny.

Po nástupu Habsburků význam Starého Města částečně oslabil. Zásadní zlom přinesla porážka stavovského povstání v roce 1620 a poprava českých pánů na Staroměstském náměstí o rok později. Přesto si město zachovalo správní a obchodní význam.

V 18. a 19. století došlo ke zrušení městských hradeb a k modernizaci zástavby. Roku 1784 se Staré Město stalo součástí Královského hlavního města Prahy. Samostatným správním obvodem bylo až do roku 1949, dnes náleží k městské části Praha 1.

Staré Město přežilo obě světové války bez zásadního poškození. Po roce 1989 se stalo symbolem historické Prahy a jednou z nejnavštěvovanějších oblastí České republiky. V roce 1992 bylo historické centrum Prahy, včetně Starého Města, zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

 

Bohuslavův špitál, klášter Milosrdných bratří a kostel sv. Šimona a Judy

Klášter milosrdných bratří Na Františku s kostelem svatých Šimona a Judy je bývalý konvent se špitálem řádu milosrdných bratří (Hospitálský řád sv. Jana z Boha), nacházející se na Starém Městě pražském v lokalitě zvané Na Františku. Areál má dlouhou kontinuitu charitativní péče, sahající do středověku.

V místech dnešního kláštera existoval již ve 14. století špitál pro nemajetné, jehož součástí byla také kaple zasvěcená svatým apoštolům Šimonu a Judovi a rozsáhlá zahrada. Špitál, později nazývaný Bohuslavův, založil na svém pozemku ve farnosti sv. Kříže na Starém Městě pražském Bohuslav z Olbramovic, patrně kolem roku 1354 (některé prameny uvádějí i rok 1320). Kaple byla vysvěcena roku 1354 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a do roku 1364 byl dokončen také kostel a nemocnice.

Zakladatel a jeho potomci zabezpečili špitál rozsáhlými majetkovými nadacemi, schválenými roku 1368 císařem Karlem IV. i pražským arcibiskupem. Správa špitálu náležela rodu Olbramoviců (též Menhartoviců), přičemž nejstarší člen rodu měl vykonávat funkci správce. Z této doby je doložen pouze jeden správce, Mikuláš z Ústí, roku 1393. Následujících přibližně 250 let je historie špitálu doložena jen velmi skrovně.

Důležitým dobovým mezníkem byl až rok 1624, kdy zdejší pozemky včetně kaple a špitálu zakoupil Václav Vilém z Roupova a rozhodl se zde postavit kostel pro české bratry. Ke slavnostnímu vysvěcení nového českobratrského sboru došlo 14. června 1620.

Zásadní změna nastala po bitvě na Bílé hoře. Roku 1620 přešel areál, dosud užívaný českými bratry, do rukou katolické církve. Král Ferdinand II. jej na Štědrý den téhož roku předal řádu milosrdných bratří, kteří byli založeni sv. Janem z Boha a roku 1611 oficiálně uznáni jako řád pečující bezplatně o nemocnou chudinu. Milosrdní bratři zahájili výstavbu zcela nového klášterního komplexu s nemocnicí a kostelem; původní gotický kostel byl postupně pohlcen novými stavbami.

Nový katolický kostel svatých Šimona a Judy byl vysvěcen roku 1632. Výstavba kláštera a špitálu probíhala zhruba v letech 1620–1653. Přibližně v letech 1700–1730 následovala rozsáhlá barokní přestavba celého areálu, která mu vtiskla jeho dnešní architektonický charakter.

Další významné stavební úpravy se uskutečnily ve 20. století. V letech 1923–1927 vznikla na straně k Vltavě nová budova nemocnice podle návrhu architektů Václava Kvasničky a Josefa Mayera, která byla propojena se staršími částmi areálu. Při této výstavbě však došlo i k demolici některých starších, architektonicky hodnotných objektů. Rozšiřování nemocnice pokračovalo až do 30. let 20. století, kdy byl vytvořen základ dnešní Fakultní nemocnice Na Františku.

Tomkův plán Prahy k roku 1491 s vyznačením lokace špitálu Bohuslavova

Klášter Milostrdných bratří s kostelem sv. Šimona a Judy (1938)

 

 

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Šimona a Judy

Hřbitov je zmiňován u původní kaple sv. Šimona a Judy (tzv. malý kostel). Kaple zanikla při přestavbě klášterního areálu a stavbě nového kostela sv. Šimona a Judy. Hřbitov byl u kostela sv. Šimona a Judy rozšiřován společně s rozšiřováním nemocnice ve 30. a 40. letech 18. století. Zanikl beze stopy.

 

Zaniklý hřbitov u zaniklé kostela sv. Šimona a Judy
Adresa: U Milosrdných č.p. 847/8, Praha 1 - Staré Město

 

Zdroj: Wikipedia, Historický ústav AV, portál Praha Archeologická, Archiv Zeměměřičského úřadu, web Staropražské špitály, Atlas české architektury, Sborník Klubu za starou Prahu 1956, Památkový katalog NPÚ, web Nemocnice Na Františku, web Praha Památky